HRADEC KRÁLOVÉ Zdravotnictví v Královéhradeckém kraji v uplynulých 15 letech prošlo výraznými změnami a dnes je síť nemocnic dostačující. Myslí si to předseda zdravotního výboru krajského zastupitelstva a primář nemocnice v Broumově Jiří Veselý.

Ke snižování počtu akutních lůžek na některých odděleních by podle něj dojít mohlo. Jenže další zavírání celých oddělení by znamenalo, že někteří lidé by za péčí museli jet výrazně dál.

Nemocnice v Broumově si už omezeními prošla. Naposledy vloni se zde zavřela chirurgie. "Jsem rád, že jsme neskončili jako Opočno. Zpočátku byl ale průběh omezení u nemocnic v Opočně a Broumově podobný," poznamenal Jiří Veselý.

Co znamená, že kraj má koncepci zdravotnictví?

Koncepce ukazuje potřebnost oborů v jednotlivých regionech a deklaruje, že kraj má zájem držet kromě fakultní nemocnice, která je státní, čtyři páteřní nemocnice v okresních městech. V nich mají být základní obory. Další nemocnice v Broumově, Bydžově a Dvoře Králové nemusí mít všechny obory, ale budou doplňkem. Nepočítá se s žádnými dalšími redukcemi oddělení a obory, které v nemocnicích jsou, by měly zůstat.

Jak se díváte na krajské zdravotnictví v nynější podobě. Vyhovuje, nebo je předimenzované?

Považuji ho za vyhovující. Pokud se ale prosadí třeba trend zavádění jednodenní medicíny, budeme možná konstatovat, že máme předimenzované lůžkové operační obory. Současný stav je ve většině oborů relativně vyhovující, ale jsou určité obory, kde jsou problémy.

Je to otázka psychiatrie, která je kromě fakultní nemocnice také v Jičíně a v Novém Městě nad Metují.

U obou těchto odděleních koncepce počítá s navýšením počtu lůžek, abychom mohli péči provádět tady v kraji, dnes se musíme spoléhat na zařízení mimo kraj.

Jak si mají pacienti představit jednodenní medicínu?

Řada výkonů už se tak provádí v oblasti gynekologie a v ortopedii, ale víc než v našich nemocnicích je to v některých privátních zařízeních.

Zatím je v koncepci na jednodenní medicínu opatrný pohled. Je to spíš otázka něčeho, s čím se počítá do budoucnosti. Pro většinu nemocnic, které takové zákroky nasmlouvávají nově, jsou problémem podmínky pojišťoven a je to pro ně prodělečné. Je potřeba podmínky změnit a také zakotvit legislativně, jaké typy výkonů a druhy operací se dají provádět tak, aby pacient mohl být v jeden den operován a ten samý či druhý den mohl jít domů. Jsou to lehčí výkony a jejich spektrum je čím dál širší.

Nemusí se pacienti bát, že půjdou druhý den domů s nějakými komplikacemi?

Vyžaduje to dobrou spolupráci lékaře a pacienta. Jednodenní medicína by sice mohla znamenat úspory v akutním lůžkovém fondu oborů chirurgie a gynekologie, ale víme, že roste potřeba vzhledem k charakteru nemocí a stárnutí populace interních oborů a bude spíš stoupat potřeba lůžek následné péče.

Zmiňujete možnost rušení akutních lůžek. V kterých oblastech by k tomu mohlo dojít?

V tomto kraji už redukce proběhla v dostatečné míře. Kdo by nahlédl 15 let zpět, zjistil by, že se zrušily některé do té doby plnohodnotné nemocnice, jako třeba Jaroměř nebo Hořice, a některé další nemocnice prošly restrukturalizací. Koncepce dává jasně najevo, že obory by měly zůstat tam, kde jsou dnes. Může se diskutovat o tom, jestli třeba gynekologické oddělení v té či jiné nemocnici má mít lůžek nasmlouváno 35 nebo jen 25. Snižovat počet lůžek zavřením některého oddělení by už zhoršilo dostupnost péče.

Jak?

Mezi dvěma okresními městy je dopravní dostupnost dobrá, ale když někdo jede z okraje jednoho okresu do sousedního okresního města, je to cestování na celý den a mnozí si to nemohou dovolit. Třeba v Jihočeském kraji jezdí na propíchnutí ucha o víkendu 80 kilometrů, a tak než aby rodiče dítě dopravili tak daleko, počkají do pondělí.

Dostupnost by měla být na nějaké úrovni ve všech oborech. Z krátkodobého hlediska by se rušení oddělení mohlo zdát ekonomicky výhodné, ale z dlouhodobého by to mohlo znamenat zanedbání počátku nemoci. A pak léčba stojí mnohem víc.

Co očekáváte od zdravotnických reforem ministra Hegera?

Už prakticky deset let se slibuje určení, co je standardem, který by každá nemocnice měla pacientovi dát, a co nadstandardem, za který se bude muset platit ze svého. Důležité také je, aby se stanovil systém úhrad, který by byl k jednotlivým nemocnicím spravedlivý.

Jsou nemocnice, většinou řízené ministerstvem, které dostanou za stejný výkon o 40 i 50 procent víc peněz než jiné. Doufám, že dojde k nápravě, aby se také ukázalo, která nemocnice se o pacienta stará efektivně a která ne.

Mladá fronta Dnes Pavel Bednář