Jednou z hlavních oblastí, které je věnována největší pozornost při současných reformách zdravotnictví, je bezesporu plánovaná podoba nemocniční sítě. V posledních měsících jsme tak byly svědky představení vizí jak zdravotních pojišťoven, tak ministerstva zdravotnictví. Obě tyto koncepce hodnotí stávající počet akutních nemocničních lůžek v České republice jako zbytečně velký a počítají s jejich redukcí.
Argumentují tím, že část lůžek není stejně trvale využita a na další části leží pacienti, kteří by mohli být léčeni ambulantně nebo na odděleních následné péče. Byť s tím lze v obecné rovině jistě souhlasit, nestačí to samo o sobě k tomu, abychom mohli centrálně plánovat uzavírání celých zdravotnických zařízení či jejich oddělení. Podklady k případným změnám ve struktuře sítě lůžkové péče si zasluhují mnohem podrobnější analýzu. Jsem proto velice rád, že v loňském roce byla zastupiteli kraje schválena Koncepce zdravotnictví Královéhradeckého kraje. Jejímu schválení předcházela roční práce odborných skupin tvořených primáři holdingových nemocnic a hradecké fakultní nemocnice. Výsledkem je obsáhlý analytický materiál mapující využití lůžek na jednotlivých odděleních holdingových nemocnic, jejich personální a technické vybavení. Druhá část materiálu představuje pohled do budoucna, který předpokládá poskytování lůžkové péče s využitím všech stávajících nemocnic. Právě důkladná znalost stávajícího využití lůžek je důležitým argumentem při jednání se zdravotními pojišťovnami o budoucí podobě sítě. První kolo jednání, na kterém pojišťovny souhlasily se zachováním všech krajských nemocnic, považuji z pohledu kraje za úspěšné. Další jednání budou vedena ke struktuře jednotlivých oddělení v nemocnicích, kde vzhledem k vývoji v medicíně lze je určitý vývoj žádoucí. Tento vývoj by neměl znamenat rušení oddělení bez náhrady, ale spíše jejich restrukturalizaci. Dobrým příkladem takového vývoje je například vznik iktových center v trutnovské a náchodské nemocnici, která umožní zajištění péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Náchodská nemocnice byla po personální a technické stránce k takovéto léčbě připravena již několik let a po získání akreditace v dubnu letošního roku byly překonány i administrativní bariéry, které bránily včasnému poskytování takovéto péče občanům v jejím spádu. Plánovaná rekonstrukce náchodské nemocnice by měla vytvořit podmínky pro její další zlepšování.
Kam se tedy bude vyvíjet krajské zdravotnictví v dalších letech? Přes všechny ekonomické problémy zůstávám v tomto ohledu opatrným optimistou. Věřím, že i pro příští vedení kraje zůstane zdravotnictví prioritou a případné změny v této oblasti nepovedou k omezení dostupnosti a kvality péče nejen o občany našeho kraje.